Americké volby

Datum konání akce:

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR) uspořádalo 9. listopadu veřejnou diskusi na téma „Americké volby“ za účasti vydavatele bulletinu Fleet Sheet Erika Besta, publicisty Jefima Fištejna, hudebníka a novináře Ondřeje Hejmy a ředitele Občanského institutu  Romana JochaDebatu zahájil a moderoval ředitel PCTR Alexandr Vondra.

Již v začátku debaty se všichni diskutující shodli na několika bodech. Prezidentské volby v roce 2016 provázela mimořádně silná kampaň většiny médií proti Donaldu Trumpovi a jeho vítězství nepředpokládaly ani předvolební průzkumy. Média navíc i ve chvíli, kdy už byl výsledek voleb téměř jistý, dlouho nebyla ochotná přiznat, že Trump velmi pravděpodobně zvítězí. Několikrát byla proto zmíněna paralela s nedávným referendem o tzv. Brexitu, jehož výsledek také většinu komentátorů spíše překvapil.

Proč se veřejné očekávání tolik lišilo od reality? Nemusí jít jen o špatnou metodologii průzkumů veřejného mínění, či přímo o jejich falšování. Před volbami se totiž určitým skupinám podařilo vytvořit přesvědčení, že volba proti Donaldu Trumpovi je přímo občanskou povinností, což prohlásil i úřadující rezident Obama. Sám Trump byl přitom často označován za xenofoba a rasistu, což bylo navíc doprovázeno jeho velmi nelichotivými fotografiemi. Jeho voliči tak mohli cítit tlak se ke svým preferencím nepřiznat.

Dále se pak debata týkala toho, co nám zvolení Trumpa říká o situaci uvnitř americké společnosti. Roman Joch k tomu řekl, že Trumpa často volili stejní lidé jako před 8 lety Obamu – oba prezidenti totiž ve svých kampaních slibovali naději a především změnu, navíc Obama ve své době působil podobně radikálně jako nyní Trump. Podle Jefima Fištejna se především ukázalo, že neplatí koncept prezidenta Obamy založený na kmenových loajalitách – Trumpa volilo nezanedbatelné procento etnických menšin, žen a dalších skupin, které podle Obamových předpokladů měli volit Demokraty.

Pro Českou republiku i celou Evropu je však zásadní zahraniční politika nového prezidenta. Záležet však bude na tom, jak moc bude Trumpova reálná politika odpovídat jeho prohlášením v kampani i na tom, jak se mu podaří spolupracovat s Republikány ovládaným Kongresem. V každém případě však nejspíš bude muset Evropa sama více garantovat svou obranu. Jelikož často následujeme společensko-politické tendence ze Spojených států, čeká nás velmi pravděpodobně i nárůst vlivu antisystémových stran v Evropě.

Též dotazy a komentáře ze strany publika se pak věnovali mediální kampani proti Trumpovi a předsudkům vůči jeho voličům. Zmíněno bylo také Rusko, ke kterému se vyjádřil zejména Jefim Fištejn. Podle něj se západní obdivovatelé Putina ocitají v léčce, kdy Rusko vidí jako jedinou alternativu nefungující Evropské unie a místo aby prosazovali reformu EU směrem k větší svobodě jednotlivce, obracejí se na velmi nesvobodný stát. Erik Best k otázce reálnosti Ruska jako bezpečnostní hrozby řekl, že my jsme studenou válku vyhráli a novou tedy nepotřebujeme. V každém případě se však diskutující shodli, že se Evropa bude muset stále více spoléhat sama na sebe.

Poděkování za podporu patří partnerům akce New Direction a Občanskému institutu

Galerie