Dlouhodobé projekty
Nová strategická koncepce NATO: Zájmy a priority České republiky
Leden – říjen 2010
Projektu se účastnili zástupci sedmi českých akademických pracovišť a nevládních organizací, které se zabývají evropskou bezpečností, českou bezpečnostní politikou a transatlantickými vztahy:
- Asociace pro mezinárodní otázky (AMO)
- Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut (PCTR)
- Informační centrum o NATO, Jagello 2000
- Institut pro evropskou politiku EUROPEUM
- Prague Security Studies Institute (PSSI)
- Středisko bezpečnostní politiky, CESES FSV UK
- Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU
Projekt byl finančně podpořen Ministerstvem zahraničních věcí ČR.
Sborník ve formátu PDF, který obsahuje výstupy projektu (čtyři policy papery a doprovodné materiály) si můžete zdarma stáhnout
zde.
Průběh projektu
14. ledna 2010 proběhla na půdě vysoké školy CEVRO Institut úvodní organizační schůzka zástupců organizací, které jsou do projektu zapojeny. Zúčastnili se jí Miloš Balabán (SBP CESES FSV), Jan Jireš (PCTR CEVRO Institut), Petr Zlatohlávek (Jagello 2000), Jiří Schneider a Jan Havránek (PSSI), Tomáš Weiss (EUROPEUM) a Michal Thim a Tomáš Šindelář (AMO).
15. března 2010 se na půdě vysoké školy CEVRO Institut uskutečnil první z workshopů v rámci projektu. Workshop s názvem "Bezpečnostní rizika a hrozby" se ve svém prvním panelu věnoval současnému bezpečnostnímu prostředí v Evropě a identifikaci bezpečnostních hrozeb a výzev České republice, NATO a EU. Druhý panel byl věnován externím aktérům ovlivňujícím bezpečnost ČR a Evropy - Rusku, Číně, Ukrajině dalším. Cílem workshopu bylo diskutovat povahu našeho současného bezpečnostního prostředí, ze které musí vycházet i nová strategická koncepce NATO a české priority s ní spojené.
10. května 2010 se na půdě vysoké školy CEVRO Institut uskutečnil druhý z workshopů v rámci projektu. Workshop s názvem "Nástroje a schopnosti NATO" se ve svém prvním panelu zaměřil na problematiku nástrojů a schopností NATO a na to, jakým způsobem by měly být vymezeny v nové strategické koncepci. Druhý panel se věnoval postavení NATO v evropské bezpečnostní architektuře a žádoucí podobě vztahům mezi NATO a EU. V obou panelech se účastníci workshopu samozřejmě zvláště soustředili na identifikaci českých zájmů a priorit v daných oblastech.
29. září 2010 se uskutečnil na vysoké škole CEVRO Institut závěrečný seminář za účasti zástupců cílových skupin projektu (poslanci a senátoři a jejich poradci a asistenti, členové odborných komisí politických stran, pracovníci MZV a MO, zástupci média), na kterém byly prezentovány policy papery a diskutovány jejich závěry a doporučení. Na semináři vystoupili také zástupci Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva obrany ČR s informacemi o aktuálním stavu přípravy nové strategické koncepce a o české pozici v rámci tohoto procesu.
Východiska projektu
Od podzimu 2009 do podzimu 2010 pracovalo NATO na přípravě své nové strategické koncepce, která měla nahradit zastaralý dokument z roku 1999.
V zimě a na jaře 2010 sbírala dvanáctičlenná expertní skupina, jmenovaná generálním tajemníkem NATO, podněty z členských států a analyzovala je. 17. května
2010zveřejnila expertní skupina závěry své půlroční práce v podobě zprávy
NATO 2020: Assured Security; Dynamic Engagement.
Na základě doporučení expertní skupiny generální tajemník zpracoval svůj návrh nové strategické koncepce, se kterým na konci září 2010 seznámil vlády členských zemí.vOd září do listopadu 2010 v rámci Aliance probíhala debata (na úrovni velvyslanců a vlád) a návrhu předloženém generálním tajemníkem.
Výsledkem byl finální návrh, schválený summitem NATO v Lisabonu v listopadu 2010.
Na schválení nové strategické koncepce NATO bude od začátku roku 2011 navazovat příprava nové
Bezpečnostní strategie České republiky.
Stávající znění tohoto dokumentu pochází z roku 2003 a již zastaralé. Nová česká bezpečnostní strategie z roku 2011 by měla obsahově vycházet právě z nové strategické koncepce NATO.
Příprava nové strategické koncepce zahrnovala reflexi široké škály problémů, mezi které patří především:
- identita Západu ve 21. století a smysl NATO
- postavení NATO v současném mezinárodním prostředí
- vztahy NATO k jiným mezinárodním organizacím
- smysl kolektivní obrany a odstrašení
- role NATO v oblasti kontroly zbrojení, odzbrojení a zamezení proliferaci
- vymezení oblastí bezpečnosti, ve kterých se chce NATO angažovat
- specifikace bezpečnostních hrozeb
- další rozšiřování NATO a vztahy s partnerskými a nečlenskými státy včetně Ruska
- schopnosti a nástroje, které má NATO rozvíjet, včetně otázky obranného plánování
- koordinace nákupů vojenské techniky mezi členskými státy
Příprava nové strategické koncepce přichází v době, kdy si Česká republika neví se svými členstvím v NATO příliš rady. V uplynulých měsících a letech se objevují pochyby o smyslu a hodnotě našeho členství v Alianci, a to na obou stranách politického spektra.
- Naplnilo se to, co jsme od členství v NATO očekávali?
- Vyvíjí se NATO směrem, který považujeme za žádoucí?
- Řeší NATO problémy, které považujeme za podstatné?
- Vytváří si schopnosti a nástroje, které jsou adekvátní současnému bezpečnostnímu prostředí a zájmům ČR?
- Je NATO dostatečným rámcem pro bezpečnostně-politické vztahy mezi ČR a USA?
- Jsou členové NATO schopni dohody v zásadních otázkách, které se týkají českých bezpečnostně-politických zájmů?
- Zanedbalo NATO obranné plánování a teritoriální obranu nových členských států, nebo se naopak jedná o zastaralou agendu?
- Můžeme se v případě nouze na členství v NATO spolehnout?
- Je Článek 5 Washingtonské smlouvy dostatečně věrohodný, nebo bychom měli usilovat o jeho posílení? Pokud ano, jak?
- Jak co nejlépe skloubit členství v NATO a EU?
- Jakou roli by Česká republika měla hrát rámci NATO? O co by měla usilovat?
- Co by Česká republika měla od svých spojenců očekávat a co by jim naopak měla nabídnout?
Úroveň veřejné zahraničněpolitické a bezpečnostněpolitické diskuse v České republice, která by se výše uvedenými otázkami kompetentně zabývala, je v posledních letech nízká. Tato tendence je zřejmá především od vstupu země do EU v roce 2004. Zájem médií a politických stran o problematiku NATO a evropské bezpečnosti je nesoustavný.
Příprava nové Strategické koncepce proto představovala pro českou bezpečnostní komunitu (akademická pracoviště, nevládní organizace) vhodnou příležitost k tomu, aby se pokusila českou zahraničněpolitickou a bezpečnostněpolitickou diskusi posunout na vyšší kvalitativní úroveň a zapojit do ní subjekty, které se jí dosud účastnily nedostatečně (média, poslanci a senátoři, politické strany).
Cíle projektu
Cíle projektu jsou tři. Prvním je přispět ke kultivaci české zahraničněpolitické a bezpečnostněpolitické diskuse a vnést do práce české bezpečnostní komunity novou kvalitu.
Druhým cílem je provéstprakticky využitelnou analýzu témat a problémů, které jsou v souvislosti s přípravou nové Strategické koncepce relevantní pro Českou republiku, a identifikovat české zájmy a priority.
Předmětem analýzy a případných doporučení bude také role České republiky v NATO. Vztah mezi ČR a Aliancí je nutné chápat obousměrně – nejen „co může NATO udělat pro nás“ (co by měla nová strategická koncepce obsahovat, aby to vyhovovalo českých zájmům), ale také „co bychom měli udělat pro NATO“ (v jakých oblastech by Česká republika měla změnit svůj dosavadní přístup, aby posílila svou věrohodnost a zvýšila svůj přínos jako spojence).
Třetím cílem je napomoci tomu, aby byla témata související s NATO a s přípravou nové Strategické koncepce lépe a soustavněji reprezentována v českých médiích.
K dosažení těchto cílů byla vytvořena pracovní skupina složená ze zástupců českých akademických institucí a nevládních organizací, které ze zabývají problematikou mezinárodní bezpečnosti, transatlantických vztahů a NATO.
Pracovní skupina zpracovala sadu doporučení, která následně byly publikovány ve formě sborníku a prezentovány níže uvedeným cílovým skupinám.
Cílové skupiny
- poslanci a senátoři a jejich poradci a asistenti
- odborné komise politických stran
- relevantní pracovníci MZV a MO
- tištěná a elektronická média