Cena studijního programů MPA – Veřejná správa a lidské zdroje  na vysoké škole CEVRO Institut činí 109.000 Kč  (+ 21 % DPH – jedná se o ceny za celé studium). Cena pro absolventy vysoké školy CEVRO Institut činí 93.000 Kč (+ 21 % DPH) . Také lze domluvit individuální splátkový kalendář školného.

KVALIFIKOVANÍ LIDÉ PRO VEŘEJNÝ SEKTOR

Veřejný sektor má svá specifika a lidé, kteří v něm pracují, potřebují k plnohodnotnému výkonu své práce souhrn znalostí a dovedností, které se na odborných vysokých školách neučí. Získat je mohou v rámci studijního programu Master of Public Administration, jenž je součástí vzdělávacího plánu vysoké školy CEVRO Institut.

O programu a o důležitosti vzdělání pro manažery a úředníky veřejného sektoru jsme si povídali s prof. JUDr. Dušanem Hendrychem, CSc., odborným garantem programu MPA.

Potřebují úředníci speciální vzdělání?

Ve veřejné správě, zvláště pak v samosprávě, často pracují lidé, jejichž původní profese nemají s veřejnou správou mnoho společného – lékaři, zemědělci a podobně. Aby mohli tito lidé ve svých funkcích odpovědně rozhodovat, musejí o fungování veřejného sektoru a o právu něco vědět. Tyto znalosti jim poskytuje náš čtyřsemestrový kurz MPA. Při jeho sestavování jsme se opírali o zkušenosti některých západních zemí, například Francie, Holandska či Švýcarska, kde má vzdělávání manažerů veřejné správy dlouhou tradici. Studijní program jsme ale vyvíjeli zde, protože veřejná správa je vždy z velké části národní záležitostí. Program MPA lze chápat jako jakousi nadstavbu nad klasické vysokoškolské vzdělání. Samotné vysokoškolské vzdělání poskytuje CEVRO Institut ve dvou rovinách: politologie – mezinárodní vztahy a veřejná správa, jež je právní specializací. V rámci tohoto modelu se vyučuje i MPA.

Je MPA ve veřejné správě tím, čím je MBA v ekonomice?

Ekonomové mají svůj výklad pojmu management, ovšem pro veřejnou správu a samosprávu je nutné tento výklad přizpůsobit a korigovat, proto »public management«. Veřejná správa u nás stejně jako jinde v Evropě je také silně svázaná kontinentální tradicí a hlavně právem, jedná se o ústavní a správní právo a hlavně právo procesní. Dnešní obce, které podnikají – prodávají a nakupují, musejí znát i občanské a obchodní právo. Na vše existují přesné předpisy a příslušný úředník je musí znát. Ministerstvo vnitra pro tyto pracovníky sice pořádá kurzy a školení, ale jejich hlavní smysl je v tom, aby úředníci na obcích a na krajích získali formální ověření kvalifikace pro činnost, kterou vykonávají.

Představitelé obcí jsou volení zástupci, takovým tajemníkem člověk nebude doživotně… to se mu vyplatí MPA studovat?

Pokud ve funkci skončí, může se vrátit ke svému oboru, kde mu budou znalosti získané studiem k užitku při styku s orgány veřejné správy, nebo může nastoupit jako asistent jiného funkcionáře. Navíc, program MPA není určen pouze voleným vedoucím úředníkům, ale i např. ředitelům a manažerům příspěvkových a neziskových organizací a velícím pracovníkům Policie a pod. Kromě toho, jakékoliv vysokoškolské vzdělání, a tím spíše praktické manažerské vzdělání typu MPA, nelze zužovat pouze na získávání teoretických znalostí a praktických dovedností. Člověk si studiem rozšiřuje své obzory a navazuje kontakty, což je velmi dobře využitelné i v komerčním sektoru.

Kdo MPA studuje a jakou formou výuka probíhá?

Hlásí se většinou úředníci z obecních úřadů, krajů, ale i někteří zastupitelé. Výuka pak probíhá kombinovanou formou. Posluchači dostávají anotace, využívají interaktivní e-learning. V každém ze studijních modulů, jenž jsou zakončeny písemnou prací, přednáší odborníci z praxe. Konzultace s lektory probíhají přímo i prostřednictvím počítače. Celé studium je zakončeno obhajobou disertační práce pod vedením odborného pedagoga. MPA je program se širokým záběrem, kromě obecné znalosti právní a ekonomické problematiky a problematiky veřejné správy jsou zde obsaženy tzv. „měkké dovednosti“, jež jsou nezbytné k pracovnímu úspěchu – marketink, projektový management, komunikační dovednosti apod.

Čemu se věnují studentské písemné práce?

Jsou převážně zaměřené na historii, pojednávají například o reformě státní správy od dob Rakouska až po tu poslední. Jiní studenti si vybírají témata ze své praxe – problematiku malých obcí např. To jsou cenné poznatky, sloužící nejen stávajícím studentům, ale i nám pedagogům. Pomáhají nám v neustálém zkvalitňování programu – v hledání stále nových aktuálních potřeb jež s sebou praxe nese.

Studium MBA si žádá lidi s praxí. A co MPA?

Studovat MPA přímo po škole nemá smysl, zkušenosti z praxe jsou nezbytné. Tento program je určen lidem, kteří už na postech ve veřejném sektoru pracují, jen mají jinou kvalifikaci, která s vykonávanou funkcí nesouvisí, nebo sama obec chce tyto lidi posunout na vyšší funkci a MPA vzdělání jim k tomu poskytne oprávnění. Na některé pozice stačí bakalář, na jiné je nutný magister, MPA je primárně pro tajemníky či vedoucí referátů ve velkých správních celcích.

Již jste to naznačil, ale jaká konkrétně je šíře využití takovéhoto typu vzdělání?

To, co učíme v programu MPA, lze skutečně využít i v jiné než úřednické profesi, kupříkladu při práci pro nevládní organizace. Právníci a lidé s právním vzděláním se v ekonomický záležitostech dokáží orientovat, řada právníků se uplatní jako personalisté, toto vzdělání poskytuje jistou univerzalitu. Dnešní snaha o úzkou specializaci na vysokých školách je až přehnaná, lidé opravdu úzce specializovaní pak budou jen těžko hledat práci. Přitom specializovat se mohou až po škole, kde by měli získat jistou univerzálnost vzdělání. Zde se snažíme program koncipovat co nejšířeji. Vyučujeme ústavní právo, soudnictví, procesní postupy. S naším vzděláním mohou absolventi pracovat jako poradci nebo asistenti.

Tato škola je soukromá, jak ji mohou veřejné instituce, většinou neziskové, zaplatit svým zaměstnancům?

Studium zaměstnanců lze začlenit do rozpočtu, takové možnosti tam jsou stejné, jako může obec platit např. jazykové vzdělání. V programu MPA máme studenty, kterým to instituce platí, ale jsou tu i podnikatelé ze soukromé sféry – učí se, jak fungují úřady. Jsou to lidé zvídaví, jenž chtějí vědět, jak funguje ta druhá strana, se kterou mají co do činění. A třeba i pomýšlejí na uplatnění ve veřejné správě.

Je nutné mít na výchovu úředníků specializovanou vysokou školu, nelze tuto kvalifikaci získat jinak?

Takovéto školy existují všude ve světě. Potřebujeme úředníky tak kvalifikované, jak jsou kvalifikovaní lidé v jiných oborech, lidi na úrovni, kteří se umějí chovat ke klientům a poskytovat jim kvalifikované informace a pomoc. Dříve, za první republiky, byli funkcionáři veřejné správy jedině lidé s právním vzděláním, v Německu je tomu tak dodnes, ale u nás právníky zastoupily jiné profese. Navíc volení funkcionáři by měli mít kolem sebe kvalifikované úředníky, vyškolený stabilní úřednický aparát.

Jak je to s kontakty do zahraničí, s možností stáží a výměnou zkušeností?

Akreditace programu MPA je pouze tuzemská, program existuje v rámci celoživotního vzdělávání, které ministerstvo vnitra propaguje v souvislosti s novým zákonem o služebních poměrech, jde o celý konglomerát různých institucí, MPA je jednou z možností. S Holandskem či s Anglií už jsme jisté kontakty navázali, ale je tu jeden problém: obchodníci a ekonomové umějí cizí řečí, ale úředníci velmi často ne. Jezdí k nám lidé ze zahraničí, ale pro studenty se takové přednášky musejí překládat. I právníci umějí jazyky, v obchodním právu se bez takové výbavy neobejdou. I my jazyky – odbornou terminologii – vyučujeme, vždyť veřejná správa existuje i v rámci EU, tam potřebujeme lidi odborně i jazykově fundované. Momentálně projednávám spolupráci s renomovanou německou univerzitou s velmi dlouhou tradicí. Na jejích chodbách jsou tabla jednotlivých ročníků a mezi absolventy uvidíte prezidenty, ministerské předsedy, ministry – a ti se tak díky škole znají navzájem, komunikace pak probíhá na zcela jiné úrovni, není neosobní, jak to tak běžně bývá.

Studenti MBA vítají právě tyto užitečné kontakty…

I naši studenti navazují takové vztahy, které jim jsou pak k užitku. Naše škola je zatím mladá, budeme mít teprve první bakaláře, v programu MPA je asi 50 lidí. Zkušenosti zatím potvrzují, že je program založený dobře, další poznatky poskytnou první disertační práce, odhalí, co a kde zlepšit. Se studenty se nám, pedagogům, pracuje dobře, jsou to lidé z praxe, ze života, dozvíte se od nich spoustu zajímavých věcí. Studenti na denním studiu, kteří přišli po střední škole, nejsou nijak valně připraveni, mnohdy nevědí nic. Nabádáme je, ať se na domovských úřadech ucházejí o praxi, a studenty MPA, funkcionáře z těchto úřadů, vybízíme, aby si tam tyto studenty na praxi vzali. Má-li student o problematiku zájem, stáž si najde. A ta mu pak poskytne zajímavou praxi. Snažíme se, aby naše škola byla kvalitní. Skutečnost, že si posluchač studium platí, nepředurčuje, že nemůže být vyhozen, pokud se nebude učit. Jedna dívka, asistentka vysoce postaveného funkcionáře, neudělala zkoušku a nechápala to. Já jsem jí řekl: právě proto, že máte takového nadřízeného a takovou pozici, byste to, co neumíte, měla umět.

Kariéra HN, Zdena Bočarová